Barvení vlasů při citlivé pokožce hlavy, nebo raději tónování?

Po třetím barvení Jana poznala, že něco není v pořádku: pokožka pálila a svědila ještě druhý den. Podobnou zkušenost zná řada lidí, kteří si chtějí barvit vlasy, ale mají citlivou pokožku. Barvení vlasů při citlivé pokožce hlavy je přitom možné, jen vyžaduje jiný postup než u pokožky bez potíží. Na příkladu Jany a jejích vlasů projdeme, co zvolit, co zkontrolovat před barvením a kdy raději počkat.

Modelová situace: Jana a pálení po barvení

Jana je ilustrační postava, na které si ukážeme typický průběh. Má tmavě hnědé vlasy a první šediny, které chce zakrýt. Domácí trvalou barvu používala dvakrát bez potíží, potřetí ale zaznamenala zarudnutí a svědění.

Dlouho by se dalo hádat, co se změnilo. Nová krabička mohla mít jiné složení, pokožka mohla být zrovna podrážděná nebo se mohla vyvinout alergie. Alergie na barvivo se může objevit i po letech bezproblémového používání.

Jana udělala správně, že barvení nezopakovala hned. Počkala, až pokožka přestane reagovat, a poradila se s kadeřnicí. Právě tohle je první krok: potíže si nevysvětlujte jako nahodilé a barvení neopakujte hned.

Co nejčastěji pokožku dráždí

Hlavním podezřelým je parafenylendiamin, barvivo v mnoha trvalých barvách, které patří mezi časté kontaktní alergeny. Podráždit ale mohou i peroxid vodíku, amoniak nebo vůně v přípravku. Reakce se projeví svěděním, pálením, zarudnutím, někdy i otokem.

Nápis „bez amoniaku“ neznamená, že je barva automaticky šetrná. Amoniak lze nahradit jiným alkalizačním činidlem a podráždění zůstane. Rozhodující je složení jako celek a individuální citlivost.

Pozor také na takzvanou černou hennu. Přírodní henna je červenohnědá a obvykle dobře snášená, černý odstín ale často vzniká přidáním silného barviva, které způsobuje těžké reakce. Pokud vám někdo nabízí rychle tmavou hennu, buďte opatrná.

Barvení vlasů při citlivé pokožce hlavy ve třech variantách

Porovnejme tři základní cesty, které Janě připadaly v úvahu.

Varianta	Co to znamená	Pro citlivou pokožku
Trvalá barva	Barvivo proniká do vlasu, výsledek drží týdny	Nejvyšší riziko podráždění, vždy s testem
Tónování	Jemnější barvivo, barva se postupně vymývá	Šetrnější, ale reakce není vyloučená
Techniky mimo pokožku	Melír nebo balayage, barva se nanáší jen na délku	Kontakt s pokožkou je minimální

Z tabulky plyne, že nejmenší kontakt s pokožkou mají techniky, kde se barvivo nanáší jen na délku vlasů. Jana by tak mohla zakrýt šediny jemným melírem místo celoplošné barvy. Odrostlé kořínky pak nejsou tolik vidět.

Zkouška na kůži před každým barvením

Zkouška je postup, který uvádí většina výrobců. Malé množství připravené směsi se nanese na kůži, třeba za ucho nebo do ohybu lokte, a nechá se několik desítek hodin působit. Přesný čas a umístění najdete v návodu k vašemu přípravku.

Kdykoli objevíte zarudnutí, svědění nebo otok, barvu na vlasy nepoužívejte. Zkoušku opakujte před každým barvením, i když stejný přípravek používáte dlouho. Citlivost se totiž může změnit.

Zkouška vám říká jen to, jak kůže reagovala na malé množství. Úplnou jistotu nedá, protože pokožka hlavy bývá citlivější. Pokud máte potíže s ekzémem, lupénkou nebo seboroickým ekzémem, domluvte se předem s lékařem.

Jak by Jana barvila příště

Jana si s kadeřnicí dohodla barvení v salonu, kde se barva nanáší s malým odstupem od pokožky. Kořínky se nechají jemně přetónovat a délka se barví zvlášť. Díky tomu se omezí kontakt přípravku s pokožkou.

Doma pak může pokožku chránit tím, že před barvením nemyje vlasy dva až tři dny. Přirozená vrstva mazu částečně chrání před podrážděním. Na okraj čela a uši lze nanést tučný krém, aby se barva nedostala na kůži.

Po barvení je dobré použít jemný šampon bez agresivních tenzidů a nepoužívat horkou vodu. Pokožku nedrbejte a nezkoušejte hned další chemickou úpravu. Kdyby se příznaky vracely, další barvení nechte být.

Kdy barvení odložit a jít k lékaři

Barvení odložte, pokud máte na pokožce hlavy ranky, zánět nebo aktuální ekzém. Poškozená kůže barvivo vstřebává mnohem snadněji. Počkejte, až se úplně zhojí.

K lékaři jděte, když se po barvení objeví otok obličeje, víček nebo krku, rozsáhlá vyrážka, puchýře nebo pálení, které neustupuje. Pokud máte ztížené dýchání nebo pocit otoku v krku, volejte záchrannou službu. Takové reakce nelze řešit doma.

Lékař nebo alergolog může provést testy a zjistit, na co přesně reagujete. Pak můžete s kadeřnicí zvolit vhodnější přípravek. Díky tomu se barvení často dá zachovat, jen v bezpečnější podobě.

Časté otázky

Je tónování bezpečné pro citlivou pokožku?

Je šetrnější než trvalá barva, ale bezpečné nemusí být pro každého. Tónovací přípravky mohou obsahovat podobná barviva i vůně. Zkoušku na kůži proto dělejte i u nich a při jakékoli reakci přestaňte.

Pomůže bezamoniaková barva?

Ne vždy. Amoniak je jen jedna z látek, které mohou dráždit, a často ho nahrazuje jiná alkalická složka. Rozhoduje složení jako celek a vaše citlivost, ne jediný údaj na krabičce.

Jak dlouho po reakci počkat s dalším barvením?

Dokud pokožka není úplně zahojená a bez příznaků, barvení nezkoušejte. Přesnou dobu určí lékař podle závažnosti reakce. Po silné alergické reakci se k barvení na pokožku nevracejte bez jeho souhlasu.

Mohu si barvit jen konečky?

Ano, techniky jako ombré nebo melír nanáší barvu jen na délku vlasů a pokožky se téměř nedotknou. Jsou vhodnou volbou pro citlivou pokožku. Pozor ale na vliv zesvětlovače na pokožku, pokud by se ho dostalo blízko ke kořínkům.

Zdroje

• Česká dermatovenerologická společnost ČLS JEP
• Státní zdravotní ústav